|
„Bonžúr savá Ali Baba… kouknout… zadarmo“ můžete slyšet lámanou češtinou arabské obchodníky, když se proplétáte úzkými uličkami marockých medin. Co by neudělali pro byznys. Většina městeček na pobřeží Atlantiku má pohnutou koloniální a dokonce i pirátskou minulost. Tu na vlastní kůži zažil i Daniel Defoe, autor Robinsona Crusoe.
V Maroku můžete vystopovat snad průběh celé historie – do té nejvzdálenější se dostanete díky bohatým nalezištím zkamenělin na úpatí Antiatlasu, na pobřeží Středozemního moře se setkáte s troskami starého Římského impéria. Díky Římanům se v severní Africe ocitli dromedáři, ale zase na druhou stranu vymizeli lvi, kteří skončili v římských arénách. Potom přichází Mulaj Idriss, coby uprchlík před bagdádskými kalify a z Magrebu se stává muslimská země. Žili zde vedle sebe v průběhu času Portugalci, Španělé, Francouzi, Arabové, Židé, Tuaregové a napříč celé době samozřejmě původní obyvatelé Berbeři.
Když si uděláte „kolečko“ touto zemí, která je jakousi předsíní do Afriky (ani Afrika, ani Evropa…) ujedete štreku okolo 4000 km a potkáte se s městy, horami vysokými přes 3500 m.n.m., narazíte na pouště, oázy i cedrové lesy. Můžete si zajet na hřbetě dromedára do písečných dun. Jen do mešity vás v Maroku, jako bezvěrce nepustí, pokud nevysmahnete zkušeně v arabštině „Alláh je velký, není boha kromě Alláha, a Mohamed je jeho prorok“. Ale i pokud jste jazykově nadaní a zvládnete to, nezkoušejte to… jednou muslim, navždy muslim.
Takovou „ochutnávku“ toho, co všechno můžete zažít na takové cestě, můžete otestovat a třeba se i nechat inspirovat v Zámeckém informačním centru, ve středu 10.3. od 18.00.
Plakát ke stažení |
